Udírna pro přípravu domácích lahůdek neslouží výhradně milovníkům masa, pochutnat si můžete i na uzené zelenině, nebo bramborách. Zahradní krb s udírnou vám zaručí dobroty provoněné kouřem, elektrické udírny v tom však nezůstávají pozadu, neboť pracují s dřevěnými uhlíky z briket - jejich výhodou je snadná údržba a čištění.
- Regina, redaktorka Heureka.cz
- Doba čtení: 4 min.
Druhy udíren
Dřevěná udírna
Dřevěné udírny jsou oblíbené díky svému líbivému vzhledu, se kterým dělají zahradě ozdobu. Vypadají jako miniaturní dřevěný domek se střechou, do něhož je přiváděný kouř z topeniště. Je také ideální jako zahradní udírna s grilem.
Okrasný vzhled zkrášlí zahradu
Možné udit studeným, teplým i horkým kouřem
Udí se kouřem z kusového dřeva, ale je možné použít i pelety nebo štěpky
Je potřeba dávat si pozor, aby udírna nezačala hořet
Je potřeba o ni pravidelně pečovat
Náchylná na povětrnostní podmínky
Kovové udírny
Do kovových udíren se řadí udírny ze silnostěnných ocelových plechů, které jsou sice těžké a o něco dražší, nicméně vynikají svou životností a snadnou údržbou. Další možností je pozinkovaný plech, jenž je naopak levný, nicméně je třeba se smířit s kratší životností. Navíc je třeba před prvním použitím udírnu roztopit bez potravin, aby se vypálil olejový film. Třetím kovovým materiálem je nerez, který se využívá nejčastěji na domácí a elektrické udírny.
Ocelové plechy mají dlouhou životnost
Pozinkované plechy nabízí nižší cenu
Nerez je méně náročná na údržbu
Ocelové plechy jsou těžké a náročné na přemístění
Pozinkované plechy mají kratší životnost oproti ocelovým
Podle čeho vybírat
Klasické varianty představují zahradní nebo domácí udírnu. Pokud nemáte k dispozici velký prostor, můžete zvolit udírny stolní neboli miniudírny. Přenosná udírna pak řeší dilema, zda využijete udírnu více doma nebo na chalupě - je ovšem nutné počítat s její menší kapacitou.
Typ potravin a jejich množství hraje důležitou roli při výběru udírny. Uzeniny a ryby si žádají možnost zavěšení na háčky, celé kusy masa zase můžete buď položit na rošt, nebo je zavěsit volně do prostoru.
Jak často máte v plánu udit? Pokud celoročně, bude pro vás výhodnější izolovaná udírna. Pokud to bude jen občas, vyberte si takovou udírnu, která je skladná a snadno se čistí.
Horizontální uzení - kouř je vedený horizontálně a je proto vhodnější pro potraviny na roštech, jako jsou ryby nebo zelenina.
Vertikální uzení- kouř jde v tomto případě vertikálou směrem nahoru a uzeniny jsou často zavěšené na háčcích nebo příčkách.
Další možnosti přípravy - pokud si kupujete multifunkční zařízení, nemusíte v něm pouze udit. Častou doplňkovou funkcí je totiž gril, případně možnost pečení. Některé udírny můžete využít dokonce i jako sušičku ovoce.
Automatický provoz - pokud vám jde především o výsledek a netrváte na zážitku ze samotného uzení, zvolte automatickou udírnu. U ní je celý proces řízen automaticky, včetně dávkování paliva, udržování teploty nebo vypnutí po konkrétní době.
Dny plné pohody na chalupě a vůně uzeného masa - to jde zkrátka k sobě. Pro další inspiraci navštivte naší stránku Vyrazte na chalupu.
Materiál
Udírny se vyrábí v mnoha různých provedeních, které se, mimo jiné, liší materiálem. Časté jsou dřevěné udírny, které zároveň dělají zahradě ozdobu. Vypadají jako miniaturní dřevěný domek se střechou, do něhož je přiváděný kouř z topeniště.
Do kovových udíren se řadí udírny ze silnostěnných ocelových plechů, které jsou sice těžké a o něco dražší, nicméně vynikají svou životností a snadnou údržbou. Další možností je pozinkovaný plech, jenž je naopak levný, nicméně je třeba se smířit s kratší životností. Navíc je třeba před prvním použitím udírnu roztopit bez potravin, aby se vypálil olejový film. Třetím kovovým materiálem je nerez, který se využívá nejčastěji na domácí a elektrické udírny.
Palivo a napájení udírny
V udírně můžete získat teplo hned z několika různých zdrojů. Tím prvním, ne tak častým, je uhlí, z něhož však potraviny nemusí získat tu pravou uzenou vůni. Vhodnější je kusové dřevo a jeho deriváty - pelety, štěpka nebo piliny.
U pilin se vyhýbejte těm, které vznikly při řezání motorovou pilou. Budou na sobě mít zbytky oleje a znehodnotily by veškeré vaše maso a další uzeniny.
Elektrické udírny produkují kouř v externím generátoru prostřednictvím elektrického topného tělíska, poté záleží na tom, jaký druh briket, štěpek nebo pilin necháte ohřívat.
Poslední variantou jsou udírny kombinované, kdy je v jednom zařízení gril a udírna zároveň.
Není kouř jako kouř
Existují zásadní rozdíly v teplotě kouře. Studeným kouřem se potraviny udí déle, je to však podle některých šéfkuchařů zdravější, než rychlé uzení teplým kouřem a jsou trvanlivější.
Studený kouř
Tento proces trvá nejdéle, obvykle 24–72 hodin. Potraviny takto zpracované ale mají největší trvanlivost. Celé uzení se dělí do několika etap: rozvlažení, osušení a uzení. V jejich průběhu se teplota v udírně pohybuje od zhruba 40 °C na samotném začátku až po 20 °C po prakticky celou zbývající dobu uzení. Studeným kouřem je nejvhodnější připravovat různé klobásy, čabajky, trvanlivé salámy nebo šrůtky masa. Pokud chcete potraviny nějak ozvláštnit, můžete ke konci procesu přidat různé aromatické přísady nebo bylinky.
Teplý kouř
Slaninu a maso nejlépe vyudíte v teplém kouři. Ten se stejně dobře hodí i na přeuzení trvanlivých salámů nebo klobás. I tady má celý proces několik fází: rozvlažení, uzení a vypalování. Teplota se po většinu doby bude držet maximálně na 60 °C, jen na poslední hodinu se zvýší na 70–80 °C. Maso takto udíte 6–24 hodin, uzeniny stačí v udírně nechat 4–12 hodin. I zde můžete experimentovat s různými variantami dřeva nebo s bylinkami.
Horký kouř
Tento způsob je nejrychlejší a hodí se ve chvíli, kdy chcete rychle vyudit pár kousků masa, které okamžitě zkonzumujete. Rychle v tomto případě znamená v rozmezí od 1 do 4 hodin a právě díky vlhkým pilinám a vysoké teplotě se maso jednak vyudí a jednak upeče. Jakkoli je tento proces relativně krátký, rozděluje se do 4 etap: rozvlažení, osušení, uzení a vypalování. Prakticky po celou dobu je přitom teplota v udírně okolo 90 °C.
Údržba a servis
O udírnu je nezbytné pečovat. To znamená vyčistit po každém použití, nenechávejte na stěnách žádnou patinu nebo zaschlý materiál.
Příslušenství
Nejčastější dotazy
V první řadě musí jít o dřevo vyschlé a bez povrchových úprav jako namoření nebo nalakování. Pak už si můžete vybírat z mnoha druhů. Nejpopulárnější je bukové nebo olšové dřevo, a zejména dřevo z ovocných stromů, což platí i pro piliny, které můžete dokonce máčet ve vodě, abyste získali vlhký kouř.
Mezi ovocnými dřevy pak vyniká třešeň, višeň, jabloň nebo švestka, i když ta je lepší jako součást dřevěné směsi. Může totiž masu přidávat mírně štiplavou příchuť.
Teplota se odvíjí od procesu uzení, který zvolíte - studeným kouřem se pohybuje okolo 40 °C, teplým kouřem přibližně 60 °C a v případě horkého kouře, kdy potraviny okamžitě zkonzumujete je to až 90 °C.
Užitečné články
Nejlepší marinády na grilování Nejčastější chyby při uzení masa Jak naložit maso na uzení na sucho